Ostrov Cres

Cres patří k nejsevernějším a největším chorvatským ostrovům. Při rozloze 404,3 km² je velmi protáhlý – 66 km dlouhý a 2 až 12 km široký. Nejvyšší bod ostrova Gorice dosahuje 650 m. Jako i další sousedící ostrovy (Lošinj) je Cres tvořen vápencem. Uprostřed ostrova se nachází Vransko jezero, unikátní sladkovodní jezero o rozloze 5,75 km². Ostrovy dříve tvořily jeden celek, přes spojovací šíji byl však vykopán průplav s otočným mostem.

Příroda

Na ostrově žijí vzácní supi bělohlaví (Gyps fulvus). Na jejich ochranu zde bylo zřízeno také veřejně přístupné záchranné ekocentrum.

Historie

Do roku 1797 patřil ostrov Benátčanům, v letech 1805 až 1814 Francouzům jako součást Ilyrských provincií, poté k Rakousku. Po první světové válce získala Cres na základě Rapallské smlouvy Itálie, od roku 1943 byl obsazen německými vojsky, po osvobození začleněn v rámci Chorvatska do SFRJ.

Kvarnerský záliv

Kvarnerský záliv (chorvatsky Kvarnerski zaljev, italsky Golfo del Quarnero, Quarnaro, Carnaro) je záliv v Chorvatsku. Dělí se na čtyři části; záliv Kvarner mezi Istrií a ostrovem Cres, Rijecký záliv rozkládající se severně od ostrovů Krk a Cres, pojmenovaný podle Rijeky, která u něj leží, a záliv Kvarnerić, rozkládající se mezi ostrovy Krk, Rab, Pag, Lošinj a Cres. Končí u ostrovů Maun, Olib, Silba, kde na něj navazuje Virské moře, které již není součástí zálivu.

Popis zálivu

Záliv se nachází mezi Dalmácií a poloostrovem Istrie, v severovýchodní části Jaderského moře. Největším městem na pobřeží zálivu je Rijeka, zároveň jedno z nejdůležitějších měst země. Díky velké hloubce v zálivu v ní mohou kotvit i velké lodě (tankery atp.).

V oblasti zálivu se také nacházejí ostrovy Krk, Cres, Rab, Lošinj, Pag a ještě mnoho dalších menších. Ostrov Krk je s pevninou spojen mostem.

Vašemu výběru neodpovídají žádné produkty.