Plitvická jezera

Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masivy Mala Kapela a Plješevica mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložená a spojená průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Rozloha parku je 29 482 ha, z toho 200 ha hladina jezer. Lesy jsou bukové, jedlové, smrkové a tisové. Žijí zde medvědi, lišky, srny a divoká prasata.

Historie Plitvických jezer

Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovićem, Kněz název odvodil z názvu jedné z řek, na kterých krasová oblast leží, a která na konci parku ústí do řeky Korany. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v roce 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté jim byl park zpřístupněn. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci jugoslávské občanské války. Dodnes (2006) se na některých místech nacházejí miny.

Turistika

Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený, turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. Je na výběr 6 variant prohlídkových tras, které trvají od 3-6 hodin. K nejvýše položenému jezeru (Prošćanské jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parník.

Vodstvo Plitvic

Největší a nejhlubší je jezero Kozjak s plochou 81,5 hektarů a nejvýše položené je Prošćanské jezero s nadmořskou výškou 636,6 m n. m. Celková rozloha jezer je 217 ha. Celkem se nacházejí na 5 řekách. Park leží ve vápencové proláklině, která vznikla mimo jiné i erozí travertinových bloků. Ke vzniku teras přispívají unikátní bakterie žijící v mechu a trávě. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové po tmavě modrou v závislosti na množství minerálů a organismů ve vodě.

Voda v jezerech však v poslední době (2018) již není pitná díky fekálnímu znečištění z nadměrného turismu a ilegální výstavby (nulová kanalizace/žumpy) kolem jezer. Kvůli současnému stavu UNESCO zvažuje odebrání statutu světového dědictví.

Vašemu výběru neodpovídají žádné produkty.